Tatry 2016
V pátek 9.9.2016 se uskutečnilo další pokračování příběhu jménem VYSOKÉ TATRY. Letos ve značně pozměněné sestavě (z původních účastníků jsem zůstal jen Já a Sosi) a za dohledu samotného pana předsedy. Nedočkavci Palíno a Sosi už vyrazili časně ráno rozhodnuti, cestou jen tak mimochodem zdolat Chopok (2024 m). Já, Martin, Janek Hrčka a Michal jsme vyrazili až v poledne. Do Tatranské Lomnice jsme dorazili kolem 16. hod., kde nás už zbylí dva členové čekali. Letos, aby byl kontakt s nádhernou tatranskou přírodou bližší, jsme místo pohodlného hotelu zvolili chatky, což všichni spokojeně přijali.
Po už klasické páteční poradě se šlo už klasicky „brzo“ spát.:-). Cíl na sobotu byl jasný – už minulý rok v neděli jsme se rozhodli zdolat Východnú Vysokú(2429 m) a přilehlý Polský Hrebeň(2200 m). Ráno jsme po delších (nikým nezaviněných) obtížích vyrazili z Tatranské polianky směr Sliezky dom cesta ubíhala v klidu a my jsme pomalu vypotili zbytky včerejší „porady“. Po menším občerstvení jsme vyrazili dál kolem Velického vodopádu a plesa směrem k Polskému hrebeni, na který jsme dorazili asi kolem 11 hod. Po menší pauze jsme se vydali pokořit vrchol Výchdnéj Vysokej. Tam jsme vystoupali asi za půl hodiny, ale dřina stála opravdu za to….
Naskytly se nám opravdu fantastické výhledy na celé Vysoké Tatry a jejich nejvyšší vrcholy. Poté jsme nadšenému Michalovi oznámili, že stejnou cestou jdeme jen na Polský Hrebeň, ale dál pokračujeme ještě přes sedlo Prielom (2290 m) a odtud dál na Zbojnickú chatu (1960 m). Na Zbojnické Chatě si Sosi uvědomil, že toho pořád ještě nemá dost a tak si cestu prodloužil ještě přes Priečné sedlo (2352 m) na Terryho Chatu (2015 m). My ostatní jsme vyrazili dolů směr Hrebienok a Starý Smokovec a pak vlakem do Tatranské Lomnice. Večer už proběhlo jen pár zasloužených pivíček u tenisu.
Neděli jsme naplánovali opravdu pohodově a ze Štrbského plesa jsme vyrazili na Chatu pod Soliskom (1840 m), jedni pěšky sjezdovkou ostatní lanovkou. Na chatě jsme dali pivko (někteří víc) a Já se Sosim a Palínem jsme ještě využili příležitosti a příznivého počasí a zašli na blízké Predné Solisko (2117 m), kde nás čekaly další překrásne´ výhledy na Tatry a hlavně na přilehlý majestátný Kriváň (2494 m) (že by příští rok? ). Pak jsme už jen sešli dolů na Štrbské pleso a vyrazili auty zpět směr Mánes.
Opět bych chtěl závěrem poděkovat všem zúčastněným a doufám, že se příští rok opět sejdeme aspoň ve stejném počtu…
Za SSK Marian Martynek
