Sportovně společenský klub Dolní Lomná

Víkend 9. – 11. září 2022 opět patřil našemu výletu do Tater. Letos nás jelo devět. V pátek ráno jsme vyrazili ještě ne zcela rozhodnuti, kam vlastně půjdeme (trasa se domlouvala cestou na benzínce). Volba padla na Rysy. Rysy je hora se dvěma vrcholy, polský vrchol 2 499,5 m.n.m. a ten vyšší slovenský 2 503 m.n.m.

Na túru jsme se vydali okolo 9:00 ze Štrbského plesa směr pleso Popradské. Tam jsme se rozhodli, že by nebylo špatné vynést něco nahoru na chatu panu Beránkovi (chatař na Chatě pod Rysmi a jeden z posledních slavných nosičů). Volba padla na sud kofoly. Po důkladném navázání na krosnu jsme vyrazili směr chata. Každý, kdo si to aspoň na chvíli zkusil, mi dá za pravdu, že je to opravdu makačka…

Na chatu jsme dorazili asi za 2 hodiny. Po krátkém občerstvení jsme z chaty vyrazili směr vrchol, kde jsme došli asi za tři čtvrtě hodiny. Cestou dolů jsme vzali z chaty tři krosny s prázdnými pivními sudy.

U Žabích ples se naše skupinka rozdělila a část, která toho ještě neměla dost, vyrazila na Koprovský štít. Zbytek vyrazil směrem Nová Lesná a vila Somani.

Druhý den jsme se probudili do deštivého rána, a protože ani předpovědi nebyly optimističtější, dlouho jsme uvažovali, kam se vydáme. Čtyři z nás se nakonec rozhodli, že vyrazíme na cestu přes Mlýnskou dolinu do doliny Štrbské skrz sedlo Bystrá lávka. Na cestu jsme se vydali opět ze Štrbského plesa, ale tentokrát směrem k vodopádu Skok a pak dál, asi přes čtyři terasovité plošiny až k sedlu. Nepřízeň počasí zajistila menší počet turistů, což bylo docela příjemné a chodníky nebyly přeplněné jako vždy. Z Bystré lávky jsem si ještě odskočil na blízký Furkotský štít, ale nahoře byly opravdu silné poryvy větru a ty mě odradily od výstupu na Hrubý vrch.

Pak následoval sestup Štrbskou dolinou až k Chatě pod Soliskom, odkud jsme si opět „odskočili“ na Predné Solisko.

Druhá skupina vyrazila poznávat krásy Tatranských chat. Výlet se jim prý také vydařil.

V neděli jsme se rozhodli, opět kvůli deštivému počasí, že Tatry opustíme hned ráno a nějaký kopeček zdoláme cestou domů. Nakonec volba padla na kopec Malá Fatra v pohoří Velká Fatra. Kopec se nachází hned za motorestem Rieka. Při výstupu na kopec jsme si všimli zatopeného lomu, ve kterém jsme se po sestupu příjemně schladili, a tím byla založena nová tradice koupání při návratu z Tater. Jen jsem zvědavý, jestli si v zimním období nezapomeneme vzít sekeru na vysekání díry v ledu. Tímto byly letošní Tatry ukončeny. Závěrem bych chtěl poděkovat všem zúčastněným za další nezapomenutelný víkend.

Za SSK Marian Martynek